Sedíte každý den dlouho v práci? Bolí Vás záda po námaze, po práci na zahrádce nebo po intenzivním sportu?
Chodíte na procházky, provozujete nordic walking, ale přesto Vás po takové činnosti někdy bolí záda? Přestává pro Vás pohyb být radostí, protože bolí kyčle a kolena, anebo nemůžete najít zpátky ztracenou jistotu chůze po výměně kloubu?

Tyto všechny a ještě mnohé další problémy (jako je syndrom karpálního tunelu nebo vbočený palec) a další…pomáhá řešit cvičební koncept Spirální Stabilizace! Úspěšná metoda doktora Richarda Smíška skvěle účinná při léčbě skoliózy a výhřezů meziobratlové ploténky sahá ve svém vývoji více než třicet let na zad. Několika základními cviky je díky jejich komplexnosti možné napravit neoptimální stereotypy držení těla, které vedou ke svalovým nerovnováhám – zkrácení a oslabení svalů, které pak vedou k bolestem. V praxi stačí cvičit 15 minut denně k dobré kompenzaci jednostranné svalové zátěže. Cílem cvičebního programu Spirální Stabilizace je návrat ke zdravému zacházení se svým tělem a bezbolestné chůzi.

Mezi měkké tkáně patří kůže, podkoží, fascie (vazivový obal svalu) a svaly. Při přetížení, úrazech nebo nemocích pohybového aparátu dochází v těchto tkáních k reflexním změnám, jejich výsledkem je bolest, porucha pohybových stereotypů a omezení rozsahu pohybu v kloubech. Techniky měkkých tkání jsou zaměřeny na uvolnění jednotlivých vrstev a napomáhají tak znovuobnovení funkce hybného systému.

Mobilizační techniky jsou využívány při omezení pohyblivosti v kloubech, tzv. funkčních blokádách v oblasti páteře a periferních kloubů horních a dolních končetin. Kloubní blokáda často vzniká jako odpověď organismu na nesprávné zatížení těla.

Svaly pánevního dna představují jednu z nejdůležitějších svalových struktur v našem těle. Tyto svaly mají převážně tendenci k ochabování, k čemuž přispívá i současný sedavý způsob života. Zvýšená zátěž na pánevní dno je samozřejmě v období těhotenství a zejména po porodu. Na stavu pánevního dna se podepisuje i stres a emoce, takže může docházet i opačnému problému, kdy jsou svaly neustále v křeči, což značně znepříjemňuje osobní a intimní život.

Kraniosakrální osteopatie je velmi jemná, neinvazivní, manipulační technika, která pracuje s konceptem kraniosakrálního systému, tak jak jej popsal Dr. J.E. Upledger
a jeho předchůdci. Principem této metody je vyšetření mobility nebo-li pohyblivosti kraniosakrálního systému, do kterého zahrnujeme lebku (kránium), intrakraniální a spinální membránový systém, mozkomíšní tekutinu, celý páteřní kanál, včetně kosti křížové (sakrum). Terapeut cvičeným hmatem testuje mobilitu jednotlivých částí kraniosakrálního systému, jestliže diagnostikuje v systému omezení (restrikce) a patologie, které brání zdravým a přirozeným funkcím organismu, velmi jemně systém koriguje. Veškeré používané manipulace nepřesahují tlaku nebo tahu pěti gramů. Pro vaší představu je to váha asi desetikoruny. Terapeut k nastolení harmonie využívá autoregulační schopnosti organismu. Tím je terapie velmi bezpečná.

Jedním ze základních projevů zdraví je pohyb. Všechny tkáně v těle potřebují k dobré funkci přiměřenou elasticitu a možnost pohybu,ať už se jedná o pohybový systém nebo orgány (latinsky viscera).

Nejčastější příčinou vzniku oblastí s omezeným pohybem a elasticitou jsou pooperační jizvy, zánět, traumata, psychické stresy, nevhodná strava a nedostatek pohybu. Pohyb orgánu v těle se děje v trojdimenzionální ose a tyto osy pohybu jsou terapií obnovovány.

Během každého nádechu a výdechu orgány v břiše reagují na pohyb bránice a elasticita tkání je nezbytnou podmínkou tohoto pohybu. Orgány jsou mezi sebou propojeny kontinuální sítí fascií,které přenášejí pohyb ale mají také významnou roli při distribuci energie nárazu při traumatu a tím tělo chrání před závažným poškozením a minimalizují důsledky úrazu.

Propojení orgánů mezi sebou fasciálním systémem umožnuje také přenos tlaků z oblastí vysokého napětí (orgán,cévy,nervy) na tkáně, které jsou schopny nést tuto zátěž lépe pro svou pevnost (svaly,klouby a kosti). Toto je jeden ze základních principů vztahů mezi orgány a pohybovým systémem z osteopatického pohledu. Metoda viscerální manipulace umožňuje diagnostikovat oblasti nejvyššího fasciálního napětí s velkou přesností a zacílit léčbu na tyto struktury. Pomáhá obnovit pohyb orgánu v jeho přirozených osách pohybu. Také zlepšuje prokrvení orgánu a stimulací proprioceptorů a obnovuje propojení této oblasti s centrálním nervovým systémem. 

Po terapii mozek zpracovává nové informace iniciované terapií a vytváří nový program fungování – tyto změny zahrnují posturální změny,uvolnění blokád obratlů a vyrovnání svalového napětí.

Výsledkem je ústup bolesti a svalového napětí a zlepšení funkce.

Indikace:

• Kloubní nestabilita (kolena, kotníky)
• Kloubní hypermobilita (zvýšený rozsah pohybu v kloubu)
• Chronické bolesti zad
• Poúrazové či pooperační stavy pohybového aparátu
• Poruchy rovnováhy

McKenzie metoda je mezinárodně využívaný koncept vyšetření a terapie bolestí ve všech částech pohybového aparátu. Lékaři bývá doporučována pro diagnózy spíše strukturálního rázu (výhřez ploténky, ruptura menisku). Jedná se o jednu z metod, která patří mezi vědecky podložené. Základem je důkladné vyšetření, ze kterého vyplývá přesná diagnóza a bezpečný léčebný postup. Tato metoda vyžaduje aktivní spolupráci pacienta. Zkušený Mckenzie terapeut dokáže brzy rozpoznat, zda-li pacient může být touto metodou úspěšně léčen či nikoliv.

Indikace:

• Relaxace přetížených svalů
• Podpora funkce kloubů
• Korekce vadného držení těla
• Redukce otoků a modřin
• Lymfodrenáž